Ačkoliv si můžeme myslet, že doba, kdy byly stroje poháněné párou, už jsou dávno pryč, není tomu tak. Parní vlaky se využívají dodnes. My je ale už známe spíše z filmů pro pamětníky a poslední parní vlaky u nás dosluhovaly v sedmdesátých letech minulého století.
- V zemích, jakými jsou Indie a Čína, ale jezdí stále.
- A to i přes stále se vyvíjející se modernizaci.
Ze starých filmů můžeme mít pocit, že parní vlaky byly těžkopádné a že by se člověk dostal na místo určení spíše rychleji vlastním pohonem. Je to omyl. Z hlediska rychlosti jsou parní vlaky a moderní stroje celkem srovnatelné. Parní lokomotivy dosahovaly běžně i přes 100 km/hod.
V čem je tedy zásadní rozdíl mezi parní a elektrickým vlakem?
Především v náročnějším provozu. Aby mohl parní vlak vůbec vyjet, bylo zapotřebí dlouho před jízdou roztápět kotel, doplňovat uhlí a také vodu. Důkazem toho jsou dodnes zachované vodojemy na některých nádražích.
- Světovou špičkou v dopravě parními vlaky byla Anglie.
-
Tamější parní lokomotiva Mallard dokázala jet rychlostí přes dvě stě kilometrů za hodinu.
- Stalo se tak roku 1938.
Běžně upalovaly parní vlaky rychlostí kolem 160 km/hod.
Na páru jezdily i automobily
Parní stroj byl ale využíván i v automobilech. Byl to vlastně historicky první motor, který byl do automobilů montován. Pro svou velikost a vyšší hmotnost se ale více uplatnil spíše ve zmíněné železniční a také lodní dopravě. U osobních vozů bylo zapotřebí vymyslet něco efektivnějšího.
- První automobily na parní pohon připomínaly spíše malé lokomotivy a byly oproti vlakům skutečně těžkopádné.
- Navíc nebyly jejich jízdní vlastnosti příliš kvalitní.
První automobil, který byl poháněný spalovacím motorem, vyjel v roce 1886 a pocházel z dílny Carla Benze.Přezdívalo se mu Benzova tříkolka. Ačkoliv vypadá spíše jako kočár, má kromě benzínového motoru i elektrické zapalování, vodní chladič, karburátor a podvozek.
