V České republice snad není jediný člověk, který by neznal jméno Magdalena Dobromila Rettigová. Nejblíže je ale pochopitelně lidem, kteří mají něco společného s gastronomií.
- Magdalena D. Rettigová je bezesporu naší nejznámější kuchařkou.
-
Ve svých dílech ji dokonce zmínili i takoví velikáni naší literatury, jakými byli Alois Jirásek, Josef Jungmann nebo Josef Dobrovský.
- Nutno dodat, že ne vždy pro ni bylo jejich hodnocení pouze pozitivní.
Jedním z těch, kteří nemohli paní Dobromile přijít na jméno, byli literární kritik Arne Novák. Obul se do ní tak, že se jí nakonec zastala kritikova matka. I ona považovala za útok na paní Dobromilu za podlý a nezasloužený. Arne Novák tak vyvolal velký spor o tuto naši velkou vlastenku. Jestli to bylo cílené nebo to jen vyplynulo ze situace, věděl jen on sám.
- Na stranu útočnou se přiklonil i novinář Julius Fučík.
- Tvrdil, že její nejznámější díla mají názvy typu „Knedlíčky z mozečku“.
Kuchařka, která učila ženy myslet česky
Největšího zastání se odkaz paní Rettigové dočkal od českého historika Zdeňka Nejedlého. Ten uznal, že paní Dobromila pronikla hluboko do života českého národa. A že to udělala přes kuchyni? Na tom není nic špatného.
- Mezi tehdejší hospodyňky neměla šanci proniknout poezie v žádném případě.
- U paní Dobromily se ženy a dívky učily číst česky, a hlavně rozumět literatuře.
A že se to dělo v mezičase mezi prostíráním a přípravou knedlíků?Na začátku devatenáctého století to přeci jinak v případě žen ani nešlo.
-
Jak vlastně tyto výukové dny u paní Dobromily probíhaly?
- Sama v nemnoha volných chvilkách psala verše i drobná prozaická díla.
- Při kurzech vaření pro měšťanské dívky bylo na programu nejen prostírání, pletení, háčkování a další ruční práce, ale také vedení k základní hygieně.
- Dívkám předčítala z českých knih a brala je na výlety.
Veškeré tyto činnosti rozšiřovaly mladým ženám obzory.