Když o ně zakopnete – když o dřevěnou přepravku pro ukládání ovoce a zeleniny zakopnete, a podaří se vám na ni povalit, případně na některou jinou, dřevo nápor hmotnosti vašeho těla nemusí unést a praskne. Může se to stát velmi snadno hlavně u prázdných bedýnek, které jsou poměrně křehké, a dřevo se nemůže zapřít o náklad. Plastové bedýnky mají mnohem vyšší pevnost a lze je také stohovat do značné výšky na sebe.
Zadřená tříska – zadřít třísku je na dřevěné bedýnce velmi snadné, a pokud se vám to stane častěji, taková práce bude nesmírně otravná. Budete na to muset neustále myslet, budete si kvůli tomu oblékat rukavice, což ne vždy zabere, v rukavicích vám pak bude vedro a práce s bedýnkami se stane úmornou.
Nedají se vyčistit – zkuste pořádně vydrhnout dřevěnou bedýnku, ve které se přepravovaly brambory, zašpiněné od hlíny. Někdy je to zhola nemožné, protože dřevo je na bedýnkách jen hrubě opracované řezáním a není hoblované ani broušené – to by byla pro výrobce ztráta času a bedýnky by byly zbytečně drahé. S plastovými bedýnkami je úplně jiná práce, jejich hladký povrch umožňuje perfektní očistu a mnohdy jen s vynaložením minimální fyzické námahy.
Plíseň se šíří rychle – za pár dnů vám při vhodné konstelaci může zachvátit celou přepravní bedýnku. Problém je v tom, že dřevo je pro plísně ideálním podhoubím, udržuje ve svých pórech vlhkost a tím plíseň vyživuje. Stačí pak vhodná teplota a plísním se tu bude dařit neskutečným způsobem. S plastovými bednami je to pro plísně obtížnější, protože mají hladký povrch, s vodou se nekamarádí a mohou rychle vyschnout, takže plísni pak nezbývá, než se uchytit na mokrém či vlhkém povrchu slupky ovoce a zeleniny, a ten na slupkách bývá obvykle jen tam, kde je porušená, např. potlučená. Pokud si dáváte pozor a sklízíte plody opatrně, v podstatě téměř vyloučíte výskyt plísní v plastových přepravkách.
