Jen málokterá kuchyně se dnes obejde bez tak úžasného vynálezu, jakým je tlakový hrnec. Šetří mnoho času i energie nejen v domácnostech, ale i v profesionálních kuchyních. Za dobu své existence ušel ale opravdu dlouhou a mnohdy i nelehkou cestu.
- Je až neuvěřitelné, že první tlakový hrnec spatřil světlo světa už roku 1679.
-
Byl jedním z vynálezů Denise Papina.
- Aby Papin svůj vynález prosadil, prezentoval ho v Londýně, kam pozval i britskou královskou společnost.
- A jak jinak prezentovat hrnec a jeho výhody nežli v něm uvařit jídlo, které dal svým hostům ochutnat.
Mezitím, co jedli, vyprávěl jim o všech výhodách, které tento způsob přípravy jídla přináší.Princip tlakového hrnce byl jednoduchý a v podstatě se od té doby nezměnil. Až na jeden důležitý detail. V hrnci se díky vaření hromadila pára, která vycházela takovou pojistkou. A právě to býval někdy problém. Pokud se nahromadilo páry příliš mnoho a pojistka nestíhala, pak hrnce prostě explodoval. Když se o této „drobné vadě na kráse“ dozvěděla veřejnost, zájem o hrnec upadl.
Dnes už exploze nehrozí
Trvalo velice dlouho, nežli byl „papiňák“ domyšlen. Teprve roku 1927 na hrnec přibyl pojistný ventil, který byl bezpečnější. Důvěra v jeho používání byla ale stále celkem malá. Vše prolomil rok 1944, kdy se na trhu objevil hliníkový hrnec s dvěma ventily. Jedním otočným a druhým bezpečnostním. Pokud došlo k přetlaku, pak se víko zdeformovalo a pára tak unikla i bez nutného výbuchu.
- V současné době jsou tlakové hrnce bezpečné ze všech hledisek.
-
Což znamená, že se vyměnil i výrobní materiál.
- Hliník za zdravotně nezávadný nerez.
Kromě toho se tlakové hrnce vyrábějí v mnoha typových i velikostních variantách.Jejich využití je tedy možné nejen v klasických domácnostech, ale i v restauračních zařízeních nebo velkokapacitních vývařovnách.
